Na druhou stranu ale právě tento fakt vede k tomu, že slabí hráči už odpadli a stabilizovaný trh zajišťuje kvalitní nabídku značkových produktů (ano, pomineme extrémně levné nabídky neznámých čínských firem).

V našem testu jsme zvolili kategorii dostupných Full HD projektorů, u kterých zdrojem světla jsou klasické lampy. Laserové projektory už existují, ale jsou pořád drahé a hodí se spíše pro firemní účely. LED projektory mají nízký jas a vysokou hlučnost, nicméně díky malý rozměrů dominují mezi maličkými stroji, které můžete vzít sebou kamkoliv, aniž byste se báli, že vám praskne relativně drahá lampa.

Právě vysoká cena světelného zdroje, lampy, byla v minulosti častým strašákem, kterého se lidi báli. Když se přidala relativně krátká životnost lampy (1 000 až 2 000 hodin), tak si projektory pro soukromé účely kupovali jen nadšenci. Ale i zde došlo k posunu; nyní bývá životnost lampy minimálně 3 500 hodin v normálním provozu, v ekologickém (a ekonomickém) režimu se dostanete klidně na 8 000 hodin. To spolu s nižší cenou znamená, že zájemci mají ideální příležitost pro pořízení projektoru pro domácí kino. Právě projektor také bude ideální řešení pro někoho, kdo nesleduje vůbec televizní stanice, ale pouze seriály a filmy. Dobrý Full HD projektor promění domácí kino v biograf s lepším obrazem, než má leckterý multiplex. A když tomu přidáte dobré ozvučení (a popcorn), tak můžete už vybírat vstupné.

Ideální technologie neexistuje

Na trhu jsou dvě zobrazovací technologie, které projektory používají. V našem testu pět z nich využívá DLP technologii (Acer, Benq, Optoma), dvěma LCD technologii (Epson). Jaké jsou ale jejich klady a zápory?

Kladem DLP projektorů bývá zpravidla lepší kontrast, neboť tam, kde má být černá, je světlo zrcátky odchýleno do útrob projektoru a vůbec jej neopouští. V případě LCD musí paprsky zastavit obrazový LCD čip a nepropustit je. Proto se u LCD technologie můžete setkat s dynamickou clonou, která se zmíněný nedostatek snaží srovnat – její nevýhodou může být „dýchání“ obrazu, tj. když se jas filmové scény naráz změní a clona zareaguje později. Právě rychlost bude výhodou DLP: proto chcete-li hrát na projektoru hry, tak DLP technologie může být lepší volbou. Nicméně Epson tohle ví; dynamickou clonu mají oba dva projektory v testu, a tak uživatel si může vybrat, zda ji bude mít zapnutou či nikoliv a jak rychle bude pracovat (rychle, normálně). Pokud hrajete hru, můžete clonu třeba zcela vypnout.

Rozdíl mezi DLP a LCD technologií

Častým a nejvýraznějším nedostatkem DLP technologie je takzvaný rainbow (duhový) efekt; LCD tímto blikáním netrpí, jeho obraz je stálý. Rainbow (duhový) efekt nejčastěji postřehnete ve chvíli, kdy sledujete film s titulky, nebo když pohnete rychle hlavou do stran. Při skákání očí po obraze se pak spektrum rozkládá na červené a zelené pruhy. Jsou lidé, kteří jev nezpozorují, a jsou lidé, kteří duhový efekt u DLP vnímají velmi intenzivně a doslova vadí.

I proto doporučujeme vybraný projektor vyzkoušet, alespoň po dobu jednoho celovečerního filmu s titulky. Výrobci DPL projektorů ale o dané slabině ví, a tak v dražších modelech používají rychlejší kolečka s více segmenty, tím pádem duhový efekt prakticky zmizí. V našem testu jsme u dražších modelů BenQ a Acer díky tomu rušivý rainbow efekt prakticky nezaznamenali, zatím co u třech levnějších projektorů vidět byl. Posledním a nepříliš častým problémem u DLP je fakt, že může dojít k defektům na DMD čipu: nefunkční zrcátko se projeví buď stále svítícím, nebo stále tmavým bodem.

Často zdůrazňovaným kladem LCD projektorů bývá fakt, že veškeré světlo z lampy vypustí ven. Epson se tak často chlubí stejným světelným výkonem barevným, jako bílým. V praxi se to projevuje tak, že barvy působí živěji a jasněji. Rozdíl však není tak dramatický, abyste museli automaticky technologii DLP zavrhnout. Dalším záporem LED technologie bývá vyšší náchylnost na prach a nečistoty.

  

Zatímco systém DLP má trasu světla uzavřenou a kolečko se navíc točí, v případě LCD tomu tak není. LCD čip je stabilní a může se na něm ukládat prach, proto jsou LCD projektory vybaveny prachovými filtry na vstupu, které musíte čas od času vyčistit a proto se nehodí pro instalace do zakouřených, prašných prostředí. Posledním záporem LCD projektorů, o kterém se můžete doslechnout, byl viditelný rastr. To se však týká nižších rozlišení, Full HD projektory to již neplatí, všimnout si toho můžete pouze, kdy půjdete k plátnu na minimální vzdálenost.

Pro úplnost dodejme, že existují ještě další technologie, které spojují klady DLP a LCD, například LCoS (JVC) a HFR-SXRD (Sony). Ty si berou to nejlepší z obojího a nabízí vynikající kontrast při absenci barevného blikání. Vzhledem ke své nákladnosti je najdete pouze výrazně dražších projektorů od těchto firem (ceny začínají kolem 70 000 Kč). Nicméně pokud zvažujete nákup ještě dražšího projektoru, než jsou v našem testu, určitě se o ně zajímejte také.

Velikost obrazu a vzdálenost od plátna

Důležitým parametrem pro vás bude projekční vzdálenost a to, jak velký obraz chcete. Na webu projectorcentral.com naleznete kalkulačku, která vám řekne, jakou vámi vybraný projektor úhlopříčku obrazu nabídne ze vzdálenosti, ze které chcete promítat. Pokud máte malou místnost, tak váš problém může řešit projektor s krátkou projekční vzdáleností (tzv. Short Throw); v našem testu jej zastupuje Acer Predátor Z650. Mezi projektory pro domácí kino však převládají projektory klasické s projekčním poměrem v obvyklém rozmezí 1 až 2. Pokud je projekční poměr (throw ratio) roven 2, znamená to, že projektor ze vzdálenosti 2 m vytvoří obraz o šířce (pozor, nikoliv úhlopříčce) 1 m. Projektory s blízkou projekční vzdáleností mají toto číslo menší než 1. Pokud je tato hodnota například rovna 0,5, pak projektor z metrové vzdálenosti vytvoří obraz o šířce dvou metrů.

Projektory s krátkou projekční vzdáleností mají výhody i nevýhody. Výhodu bývá fakt, že jsou umístěny blíže k projekční ploše, a tak se omezí stíny procházejících diváků. A jelikož intenzita světla klesá přímo úměrně druhé mocnině vzdálenosti, tak takový nemusí projektor tolik svítit, případně nabídne jasnější obraz. Záporem ovšem bývá větší náročnost na správnou instalaci a nastavení obrazu. Navíc optika musí být vyrobena velmi precizně, každý milimetr odchylky od ideální osy znamená geometricky nepřesný obraz, případně různou ostrost v ploše obrazu. Když k tomu připočteme o něco vyšší cenu, tak určitě nezavrhujete klasické projektory.

Správné nastavení obrazu

Velmi důležitým aspektem u projektorů je správné nastavení obrazu. A to je dvojí. Geometrie při instalaci a barevné podání při promítání. Protože málokdy máte možnost umístit projektor přesně v ose promítací plochy, musíte korigovat geometrii obrazu. To se provádí buď digitálně (což mají všechny projektory v testu), nebo mechanicky nastavením celé optiky (což nabízí dražší Benq a Epson).  Mechanické řešení bude kvalitnější a nesnižuje rozlišení, právě takové řešení doporučujeme pro pevnou instalaci v domácnosti.

Samotné barevné podání ovlivňujete nastavením správného obrazového režimu. Dynamický režim je jasnější, ale barevně neodpovídá požadavkům pro domácí kino – bude vhodný spíše pro prezentace, případně tam, kde nemáte možnost zatemnit místnost.

Výsledky testu

Naopak Filmový režim bude ideální na večer, kdy chcete sledovat filmy. Není sice tak jasný, ale barevné podání bude daleko blíže normě Rec.709, podle které se barevně upravují a ladí veškeré DVD a Blu-ray filmy, či seriály vysílané v televizi. Filmoví fanatikové můžou obraz i kalibrovat za pomocí optické sondy, projektory doladění barev umožňují, vezte ale, že to bývá zábava pro trpělivé jedince na dlouhé zimní večery.

Samotný maximální jas bude důležitý pouze tehdy, když chcete opravdu velký obraz, případně nemáte možnost zcela zatemnit místnost. V opačném případě klidně přepnete z normálního na režim Eko, výsledkem bude sice o něco nižší jas, ale v drtivé většině daleko nižší hluk, který vydává nucené chlazení projektoru.

Konektory a připojení

Před koupí si předem spočítejte, z kolika zařízení bude projektor obraz promítat. Projektory mívají jeden až tři HDMI vstupy, pokud chcete připojit DVD/Blu-ray přehrávač, herní konzole a ještě TV tuner, nemusí vám to stačit. Velmi dobrým řešením bývá pořízení AV receiveru pro domácí kino, ten nejenže zajistí perfektní ozvučení filmu, ale nabízí minimálně čtyři HDMI vstupy a jeden HDMI výstup (dražší mají i více).

Takže raději si za další vstup připlaťte, abyste nemuseli u stropu přehazovat kabely, nebo si předem promyslete jiné řešení, přesto u kinoprojektoru doporučujeme alespoň dva HDMI vstupy. U všech projektorů v testu byl vždy jeden s podporou technologie MHL, což vám umožní připojit telefon nebo tablet a přímo z něj přehrávat filmy, přičemž je současně toto zařízení dobíjeno. Také všechny projektory v testu nabízely USB napájení, například pro Chrome Cast, přes který můžete pak přímo přehrávat filmy.

V poslední řadě vřele doporučuje investovat do kvalitního plátna, které výslednou kvalitu obrazu může velmi navýšit. Výsledkem pak bude skvělý kinofilmový zážitek světla odraženého od ohromného plátna, který žádný televizor nedokáže nabídnout.

Podrobná tabulka s naměřenými hodnotami

---

Jak jsme testovali

Při testování jsme postupovali tak, jak projektor používá kupující, podle toho jsme hodnotili i vlastnosti projektorů. Pro hodnocení obrazu jsme umístili projektor na stůl ve vzdálenosti 3 m od promítacího plátna, abychom simulovali podmínky v běžné domácnosti (s výjimkou Short Throw modelu od Aceru, u zde jsme zvolili vzdálenost kratší a obraz stejné úhlopříčkou, jako dosáhly běžné modely). Po nastavení a seřízení obrazu jsme zvolili na obrazový režim Kino, který pro nás byl směrodatný při hodnocení kvality nastavení barev, neboť by se měl řídit normou REC.709.

Měření jsme prováděli při normálním provozním režimu, ekologický jsme volili pouze při měření hluku a spotřeby. Hlavním pomocníkem pro objektivní hodnocení kvality nastavení obrazu a porovnání vlastností nám posloužila optická kalibrační sonda X-Rite i1Display a Leo Bodnar imput-lag tester. Kvalitu nastavení barev, barevný prostor, statický kontrast a korektní nastavení barev ve srovnání s normou REC.709 jsme měřili pomocí softwaru Colorimetre HCFR. Měření kontrastu neprobíhalo na oddělených barvách – bílé a černé – ale na šachovnici. Ta je sice přísnější, nicméně více odpovídá realitě při sledování filmů. Pro měření jasu bílé a jednotlivých primárních barev nám posloužil luxmetr.

V kategorii Výbava a příslušenství jsme obodovali konektorovou výbavu i dálkové ovládání. U dálkového ovladače jsme se zaměřili na přehlednost, pohodlí a intuitivní rozmístění tlačítek.

Kategorie provoz se zaměřuje především na spotřebu měřenou průchodovým elektroměrem Belkin, a hlučnost projektoru. Pro změření hlučnosti jsme si vzali na pomoc hlukoměr CEM DT-8015, který však měří jen celkovou hlučnost a ne charakter hluku. Proto jsme přidali ještě slovní hodnocení. Ševelení samotných větráků nevadí, pokud se však nepřidá ještě nepříjemné vrnění či dokonce pískání, které lze správným návrhem a volbou dobrých součástek projektoru eliminovat.

---

Článek původně vyšel v magazínu Computer